Aby bylo jasno, ne u nás, ale bedlivá oka kamer porůznu ve světě nám ještě umožňují sledovat poštolky, které začaly hnízdit později než ty „naše“. Pokračovat ve čtení „Ještě se líhnou“
Adoptivní poštolče
V tomto příspěvku se vracíme o několik let zpět. Před sedmi lety, 6. července 2013 přistálo na zábradlí naší lodžie cizí poštolče. To, že jde o poštolče cizí bylo jasné z toho, že v té době ještě do ulice nelétající domácí poštolčata seděla na skříňce a na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Adoptivní poštolče“
Poslední mohykán
Když osamělo, také poslední nejmladší poštolče se věnovalo důkladnému cvičení křídel na hnízdě: Pokračovat ve čtení „Poslední mohykán“
Předposlední mohykán
Poté, co 26. a 27. června vyletěla z lodžie první čtyři poštolčata (Jaké je to asi venku I ; Jaké je to asi venku II), poletovala si volně ven a zase zpátky do lodžie. V ní natrvalo zůstala dvě poslední poštolčata. Pokračovat ve čtení „Předposlední mohykán“
A co rorýsi?
Jenom aby bylo jasno. Otec poštolka rozhodně nedokáže zdecimovat všechny rorýsi, co se jich prohání naší ulicí. Pokračovat ve čtení „A co rorýsi?“