Poštolka nemá kdy rozmlouvat s bohem,
sere na baroko, sere na gotiku, musí se otáčet:
hraboše si nosí z polí na periferiích,
za větru a deště reguluje holuby.Skládá křídla a padá střemhlav k zemi,
do dětských chřtánů celý den strká cáry masa.
Její peří je podobné brokátu, ale ona o tom neví,
hnízdo si stele myší kožešinou.Odpočívá na apoštolech,
čistí si letky, rovná černý lem roucha.
Na vzácných středověkých kamenech
nechává signaturu.
Tak takhle nějak to vypadá, když poštolka přijde do města a usadí se na katedrále, alespoň v básni Marie Iljašenko. Posledhnout si můžete i její autorské čtení.
- ILJAŠENKO, Marie. Zvířata přicházejí do města. Ilustroval Mariko GELMAN. Brno: Host, 2025. ISBN 978-80-275-2546-1.