Do naší tabulky živých přenosů a reportáží z hnízd poštolek Falco tinnunculus online před několika dny přibyl už 115. záznam. Na 66 z nich už bylo letos sneseno nějaké to vejce a někde už se poštolčata i vylíhla. Jsou ovšem i zpozdilé páry, které sledující zvědavce stále napínají, zda vejce bude či nebude (třeba poštolky z Hall in Tirol).
Mnohý provozovatel přenosu se pak rozhodne ho zpřístupnit až když je jasné, že vejce byla snesena a diváci si poštolky sedící na hnízdě a líhnoucích se mláďat užijí. A tak se nemůžeme divit, že živých přenosů ještě stále přibývá. Řada z nich se přitom pravděpodobně zjeví jen na tuto sezónu. Jejich znakem bývá to, že využívají YouTube nebo nějaký finančně méně náročný Cloud pro streamování a kromě samotného Live náhledu do hnízda se toho moc dalšího nedozvíme.
Přenos z finského Nurmijärvi (onen v naší tabulce stopatnáctý) neběží jen na YouTube, ale je zde i web spolku, který přenos provozuje, na němž najdeme stránku věnovanou poštolkám a zmíněnému živému přenosu (https://www.nurmijarvenluonto.fi/tuulihaukka/). A tady jsme u dalšího kamene úrazu při zjišťování informací o přenosech z hnízd: bohužel neumíme finsky. Nevládneme ani řadou dalších jazyků zemí odkud přenosy jsou. Někde na to myslí a tak se nemusíte např. učit litevsky, abyste zjistili alespoň základní informaci o budce v Klaipedě.
V případě stránek jako Nurmijärven Luonto ry bohužel zřejmě nezbývá než optat se na překlad strýčka Googla. Tentokrát se vskutku vytáhl a nadělil nám opravdu kouzelný surrealistický překlad. Nutno vyzdvihnout, že se v něm nevyskytují žádné vulgarismy, k nimž se jinak u textů o rozmnožování a hnízdění poštolek rád uchyluje. Dovolujeme si proto se o něj zde podělit. Zároveň doufáme, že finská poštolka vejce nesní, ta jak se patří „vzklíčí“ a nikdo nebude pohřben.
Obecné informace o windsurfingu
Zajíc je součástí Falconidae a je chráněn. Vítr se nachází ve Finsku. Větrná kůra je dnes nejčastějším druhem dopravy v rostoucích nádržích. Ve Finsku váží asi 5000-7000 párů.
Zajíc je středně dlouhý asi 31-37 cm, dlouhosrstý a plnohodilý červenohnědý jestřáb. Barva starého větru je jasnější než mladá a tmavé skvrny v oblasti cihlově červených perlí se staly tmavými pruhovanými pruhy. Starý pes je ocas modrošedý a má široký černý pruh. U ženy je ocas červenohnědá s úzkými černými pruhy. Křídla větru jsou úzká dlouhá a špičatá. Tam je jasně odlišný žlutý kroužek kolem oka.
Kůra je obvykle vnořena ve staré veveričce, lišce nebo ptačí hnízdě a také v otvorech instalovaných na koncích žebříku. Střelivo se bude konat koncem dubna nebo začátkem května a samice bude jíst asi 4-5 vajec. Doba klíčení je 26-29 dní. Chlapci poletují přibližně jeden měsíc po vylíhnutí.
Divoký bream používá malé savce, jako jsou myrhy, ptáci, ještěři a hmyz.
(Zdroj: luontoportti.com)
Natáčení větru
Barkardi položí vejce za 2-4 dny. Začínají hákovat hned po položení prvního vejce a mláďata se oloupou v poněkud odlišném čase.
Doba plýtvání je asi měsíc a pouze hnízdo je pohřbeno v hnízdě. Pes zůstává blízko hnízda a dává dítě výživu. Je to těžké žvýkat na klisni, protože teplo vajíček musí být udržováno na úrovni kolem 34-40 stupňů Celsia. Vlastní tělesná teplota těla je asi 42-43 stupňů Celsia. V subamerice jsme viděli, jak se matka otáčí a pohybuje vejce tak, aby byla všechna vejce stejně pohřbena.
(Zdroj: linnunpontto.com)