Pokud Vás zajímá, jak se daří našemu poštolčímu páru a jejich pěti vejcí,. tak všem se daří dobře. Dny zde plynou (až na několik incidentů s holuby) klidně.
Samička a sameček plní řádně své úkoly:
Ona tráví celé dny a noci na vejcích, zahřívá je a čas od času otáčí. Jak už to tak při sezení na vejcích bývá, samička pelichá a přepeřuje… Hodně času ostatně také věnuje toaletě. A kolem ní na hnízdě přibývají vypadlá pera a taky vývržky.
On se stará o zásobování a ve volném čase prohání holuby. Když se samička odletí najíst, tak si rád odpočine na vejcích. Nejen proto, aby nevystydla, ale zjevně i proto, že si na vejcích může beztrestně i přes den schrupnout. Vždyť vstává už po čtvrté ráno a na noc se vrací až skoro za tmy po deváté večer.
Úlovek samičce buďto přinese – nejčastěji na zábradlí. Nebo jí prostě jen přiletí oznámit, že jídlo je uloženo ve spíži. Kde tu spíž mají se nám zatím nepodařilo zjistit. Pátrali jsme ostatně po spižních skrýších „našich“ poštolek marně i v minulých letech.
Obvyklé předávání potravy na zábradlí a střídání na vejcích probíhá takto:
V případě oznámení o uložení hraboše ve skříni, pak třeba takto:
Když se někdy sameček dlouho nevrací, hladová samička neklidně vyhlíží a jakmile zahlédne, jak se blíží, vylétá mu naproti. A sameček ji za chvilku přiletí vystřídat…
a tak dále, a tak dále….