Poštolka, která u nás od léta bydlí, má nový ranní rituál. Již několik dní před odletem slétne z bidýlka na na zábradlí a zazpívá si.
Za ty roky, co s námi poštolky bydlí víme, že i když jsou tito ptáci označováni jako hluční, neozývají se jen tak pro nic za nic. Obvykle se na blízku, i když my ji třeba nevidíme, vyskytuje jiná poštolka s níž komunikují. Ale ta „naše“ si, jak se zdá, jen tak zpívá:
Prohlíželi jsme na netu dostupné nahrávky, ale zatím snad až na jednu (Bernard BOUSQUET, XC309745. Accessible at www.xeno-canto.org/309745), jen stará známá poštolčí volání.