Každý večer napjatě vyhlížíme naši samičku. Sameček už několik dní v lodžii nepřespává. Ale samička se, alespoň prozatím pravidelně se setměním vrací.
Naše sídliště se už ale nezdá být tak beznadějně opuštěné. V průběhu weekendu se hustota poštolek v nejbližším okolí zvýšila. Tradiční tři páry v dohledu od těch „našich“ jsou už zřejmě na svém místě. Počasí aktuálně ani co do předpovědi ovšem nic moc. Hlavní otázka ovšem ale možná zní, jak je to letos s hraboši. Tedy jinými slovy: je zde v okolí dostatek potravy?
Pohled z naší lodžie; na konci ulice vlevo bodové domy, na jejichž anténách poštolky s oblibou pobývají.
Občas se díváme dalekohledem na konec ulice u lesa, kde poštolky sedaly na anténách a na zábradlí v posledním patře nejvzdálenějšího zeleného domu. Tamní poštolka už pravidelně mizí v hloubi lodžie, která má oproti té naší nynější výhodu standardního zábradlí včetně madla a vletového a pozorovacího otvoru pod zábradlím.
V našem nejbližším okolí jsme už ale také vypozorovali poštolky, které by mohly být ty naše. Využívají antény na našem, sousedním a protějším domě jako strategicky vhodného pozorovacího stanoviště.
Samička na anténě protějšího domu (2017/04/24)
Když už nejde pozorovat dění v ulici a přílety samečka a případných nezvaných hostů zpod zábradlí, je to asi ta nejlepší možná pozorovatelna…