Možná je to jejich obyčejností, jejich špatnou pověstí či tím, že panuje domněnka, že je nehygienické známku, na které je myš, olíznout…
Pakliže se poštolka objevuje na poštovních známkách hojně (viz. Poštolky a pošta), myš domácí (mus musculus) či hraboše polního (microtus arvalis) a jejich příbuzné na nich prakticky nenajdeme. Na známku mají nárok zřejmě pouze ti z nich, kteří jsou chráněni jako norník z ostrova Jersey (clethrionomys glareolus caesarius):
Zvláštní postavení mají hlodavci literární. I mezi nimi je těch „přírodních“ pomálu. Takovou výjimkou je např. britská známka u příležitosti výročí básníka Roberta Burnse, kterážto ilustruje jeho slavnou báseň věnovanou myši To a Mouse, On Turning Her Up In Her Nest With The Plough (text v překladu J.V. Sládka):
Nejvíce pozornosti na známkách se tak dostává myšům fiktivním.Vede mezi nimi s obrovkým náskokem myšák Mickey, ale šanci dostávají i hrdinové u nás méně známí jako šcýcarský Jimmy Flitz.
Myši samy by přitom vlastní známku uvítaly, jak nás o tom ostatně nedávno informoval příspěvek v prvním internetovém magazínu psaném myší. Návrhy, s nimiž je možno seznámiti se zde, rozhodně nejsou nezajímavé. Doufejme tedy, že napříště se na známkách alespoň České pošty najdou myši důstojnější zastoupení. I když našim poštolkám by se zřejmě poslední česká známka minulého tisíciletí líbila, aspoň co do obsahu talíře:
