O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Od pondělka, kdy se na hnízdě objevilo šesté vejce, začala na nich samička řádně sedět. Šest vajec byla dosavadní maximální snůška, takže to šesté mohlo docela dobře být poslední. Jak ovšem máme za ty roky, co u nás poštolky bydlí, vypozorováno, na vejcích „naše“ samička začíná na plný úvazek sedět, až když senese to předposlední. Dělaly to tak i její předchůdkyně. Byli jsme tedy zvědaví, zda se ve středu objeví či neobjeví vejce sedmé. Pokračovat ve čtení „Sedmé vejce (rekordní)“
Známe to dobře už z předcházejících sezón. Naše poštolky si vše, co zrovna hned nejsou schopny zkonzumovat, schovávají. Spižní skrýše jsou pokaždé někde jinde. Pokračovat ve čtení „Spíž“
Na začátku dubna, přesněji řečeno 3.4.2022, jsme zprovozmili další kameru. Její umístění je zatím pouze testovací, protože nechceme „naše“ poštolky zbytečně rušit. Pokračovat ve čtení „Ještě jedna kamera“
Jako by se těch poštolčích samečků motalo kolem naší lodžie a domácí samičky málo. Včera v podvečer se objevil další. Je velmi mladý, ještě ne zcela přepeřený a tudíž dobře rozpoznatelný. Pokračovat ve čtení „Další navíc“
V neděli se ukázalo, že se nám tu potlouká po okolí nejen další samičky, ale i další poštolčí sameček. Ve 13:40 se jako velká voda za hrozného křiku a vřískotu přiřítily do naší lodžie tři poštolky: dva samečci a jedna samička. Pokračovat ve čtení „Druhý nápadník“