
Občas propadáme dojmu, že poštolky literární se vykytují v české poezii vlastně nevyskytují. Náhodně jsme však narazili na další bílou vránu, vlastně poštolku, v básni Josefa Topola A co zbude po nás? Pokračovat ve čtení „A co zbude po nás?“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Občas propadáme dojmu, že poštolky literární se vykytují v české poezii vlastně nevyskytují. Náhodně jsme však narazili na další bílou vránu, vlastně poštolku, v básni Josefa Topola A co zbude po nás? Pokračovat ve čtení „A co zbude po nás?“
Můžeme se těšit na nový dokument o poštolkách. Pod názvem Turmfalken – Unsichtbare Nachbarn ho pro ORF Universum letos natáčí Leander Khill a Mario Kreuzer (PKM Film).
Drama zápasu z minulého týdne už odeznělo. Mladistvá vítězná poštolka se brzy nabažila toho, že lodžie je její. Ovšem poštolčí pár zas tak s návratem nespěchal. Už jsou zase zde, On a Ona. Kdoví, zda ti stejní… Ovšem jsou tu i holubi, kteří bystře využili volný prostor a oslabení ostrahy. Považují hnízdo za své a odvážně je brání proti poštolkám. Ty se útokům na ně spíše vyhýbají. Pouze občas se pokusí holuby zahnat. Zvláště sameček, když se chce prohodit před samičkou. Povětšinou můžete vidět oba páry, jak předstírají, že o sousedech vlastně nic nevědí. Občas napětí přeci jen zhoustne, ale většinou se to jen omezí na vzájemné nerudné pozorování. Poslední zbytky respektu přitom občas holuby přiměje, aby vyklidili pole. Po většinou je však jejich zahánění na nás. lidech domácích…