O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
„Naše“ paní poštolce zbývá ještě necelý týden sezení na vejcích. Stejně jako v minulých letech jí kvůli jejich lepšímu zahřívání vypadala část peří na břiše. Je to dobře vidět hlavně když ve chvíli volna provádí důkladnou toaletu na bidýlku nad starým hnízdem. Pokračovat ve čtení „Oškubaná“
Nepíšeme o ní poprvé. Malá sousedka přiletí skoro každé ráno. Sleduje totiž bedlivě „našeho“ samečka. Dnes ráno se s ním potkala v koši vedle hnízdní bedýnky se šesti vejci, na kterých sedí domácí samička. Ta si účast na vyhánění vetřelkyně nemohla také nechat ujít… Pokračovat ve čtení „Jeden plus dvě“
Dnešní den zahájily „naše“ poštolky tradičním způsobem. Pokračovat ve čtení „Třetí vejce“
V naší lodžii se dnes ráno v 7:29 objevilo páté vejce. Samička ho snesla někdy poté, kdy se včera večer ve 20:30 vrátila na hnízdo.
Původně jsme propadli dojmu, že „naše“ poštolka bude snášet vejce v intervalu po 52 hodinách. To je, jak ukazují naše víceméně pečlivě vedené deníky, asi nejobvyklejší doba mezi snesením dvou vajec. Poštolka to ovšem může zvládnout za dobu kratší, nebo naopak delší, zvláště když by měla snášet v noci. A tak se celkem logicky další vejce objevilo až po 59 hodinách. Pokračovat ve čtení „Vejce čtvrté (ranní)“