Jak ví každé malé poštolče, co se trošku naučilo létat, každá kamera v naší lodžii může posloužit i jako bidýlko. Platí to i pro tu poslední, třináctou. Testují ji všichni – on, ona i ono. Pokračovat ve čtení „Není to bidýlko?“
Malá ranní rozcvička
„Naše“ a nejspíše i ostatní poštolky mají své ustálené denní rituály. Od té doby, co se na začátku září letošní domácí pár opět nastěhoval do naší lodžie, už opět fungují jako spolehlivý ranní budíček. K ustáleným zvykům jejich sousedky, pravděpodobně té, co se sem snažila na konci léta natrvalo nastěhovat, totiž patří kontrola obsazenosti lodžie. Pokračovat ve čtení „Malá ranní rozcvička“
Návštěvníci
Podzim, alespoń ten astronomický je tu, a stavba která nám a našim poštolkám od konce března komplikuje život, je tu stále. Dostalo se nám sice bleskového světle okrového nátěru a před těmi částmi fasády, které nemají ještě okrášlit balkony a zábradlí, už sice zmizelo, ale jinak tu žádný čilý ruch nepanuje. A ano, ovšem, neměli bychom zapomenout na rorýsovník, osazený nad okny naší ložnice.
Jelikož zde panuje klid a lešení výrazně ubylo, tak ony zbylé kusy se staly oblíbeným místem pro mezipřistání ptačích návštěv, povětšinou sýkorek a rehků, ale i vrabců.
Hraboše v září přinášeti viděti
Ne že by se to někdy předtím nepřihodilo, ale zachytit něco takového se nám podařilo za tu dobu, co jsou u nás poštolky v podnájmu, asi jen jednou nebo dvakrát.
Sameček, ten mladší, ještě plně nevybarvený, který je aktuálně pánem v lodžii, přinesl dnes odpoledne do lodžie samičce hraboše. Po jejím příletu odstartoval i s myšem pod zábradlím, načež se hodnou chvíli takto honili. Pokud myše skutečně samičce předal, stalo se tak mimo lodžii… Pokračovat ve čtení „Hraboše v září přinášeti viděti“