O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Naše nová myška Amálka, zvaná též Málinka, se několik dní poté, co se k nám nastěhovala povážlivě zakulatila. Začala se intenzivně zajímat o veškerý dostupný papír a vystýlat jim papírovou krabici v kleci pod schody. Také se jí změnily chutě. Nalezla zálibu v pochutinách pro kočky, které čas od času dáváme našim myškám na přilepšenou. Pokračovat ve čtení „Málinčina myšata“
„Naše“ poštolčata jsme po jejich vyletění z rodné lodžie letos mnoho nevídali. Dnes už je jim 66—69 dní. Pokud jsou tedy v pořádku. Touhle dobou už se obvykle přestávají být závislá na rodičovské podpoře a vydávají se do světa. S rodičovskou podporou končí i tolerance. Pokračovat ve čtení „Jako na cizí“
Občas se objeví v naší lodžii. To, že je to samička cizí, lze usoudit především z toho, jak se k ní chová domácí sameček. Nejprve se ji snaží zahnat a když se mu to nepodaří, tak okouzlit vrtěním a natřásáním se…. Pokračovat ve čtení „On a cizinka“