O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Na holandských stránkách NestkastLive (Torenvalk2) se před několika dny objevilo vysvětlení, proč vlastně uhynula poštolka Molennaarsgraafu, o které jsme již zde psali v článku O poštolkách tažných, přelétavých a stálých.
Poštolka zemřela prakticky v přímém přenosu v noci na 25. ledna byla velmi mladá. Pod svým načechraným peřím byla prakticky na kost vyhublá. Osudným se jí stalo to, že zřejmě již řadu dní nejedla a byla zcela vyhladovělá. Pokračovat ve čtení „Jíst se musí“
Poštolčí pár, který s námi tráví tuto zimu, bere předjaří docela vážně.
S notnou dávkou předjarního optimismu jsme tedy dnes odpoledne (13.2.2016) zprovoznili přenos z lodžie dalšími třemi kamerami a jednu ze dvou zimních opět přesměrovali do hnízda. Můžete tedy opět detailněji sledovat dění na hnízdě i v lodžii.
Se zprovozněním zbylých dvou raději počkáme, až bude jistější, že teploty nebudou klesat pod 5oC.
Pozn. Sledovat dění v podrobnějším rozlišení možno zde.
Ještě nebyly hromnice a vánoční stromeček dosud trůní v lodžii, ale kolem něj už to vypadá jako na jaře. Nejen vypadá, ale dění je doprovázeno typickými zvuky samečka tikajícího na hnízdě, samičky lákající samečka, radostného křiku při páření, které jsou spolehlivým ranním budíčkem pro nás lidi domácí. Sameček už také občas donese samičce hraboše. Rozruch začal ve čtvrtek kolem poledního, kdy se kolem lodžie začal potloukat cizí sameček, což pár, který tu nocuje po celou letošní zimu, náležitě pobouřilo a dalo jim možnost poprvé se letos poprat. Už tu byla nuda a teď se zjevně baví.
Páření na zábradlí; 2016/01/31
Poštolky obecné, které žijí u nás v České republice, jsou ptáky tažnými, přelétavými i stálými. Na zimu ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska). Část našich poštolek, především těch starších, pak zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu, více. Samice se spíše toulají. Pokračovat ve čtení „O poštolkách tažných, přelétavých a stálých“
Jako každým rokem touto dobou jsme probrali záznamy z letošního hnízdní sezóny a uspořádali je do kalendáře na rok příští.
Byla to sezóna všestranně dramatická. Hnízdění bylo ohroženo již na začátku roku plánovanou akcí tzv. zateplení našeho panelového domu. Na rozdíl od nás poštolky nic zlého netušily, a tak se věnovaly akutnějším problémům vlastním: jak vystrnadit druhý pár (vystřídaly se zde během roku minimálně tři), jak vysedět vejce, jak nakrmit hladové krky poštolčat. Pár letos u nás hnízdící byl velmi mladý, alespoň sameček. A tak se musili všechno naučit. Poštolčata měla poněkud spartánský odchov a boj o přežití jedno z nich nezvládlo. Ale jako zázrakem ho nahradilo jiné, které si jen tak přiletělo a už zůstalo. Nyní sedí rodičovský pár na bidýlkách a snad se mu zdá o tom, jak bude vše báječné v roce příštím. Pokračovat ve čtení „Kalendárium 2016“