V posledních dnech nejen zima, ale i velmi větrno, takže taková toaleta na zábradlí jednoho pěkně rozhází: Pokračovat ve čtení „Větrná toaleta“
Zdvořilost
Protagonisty toho příběhu jsou: On – poštolčí sameček z naší lodžie, Ona – poštolčí samička z naší lodžie… a myš, přesněji řečeno jeden hraboš polní, kterého nejprve sameček přinesl samičce, ona ho pak schovala, aby ho v zápětí nabídla samečkovi, on jí ho opět přinesl … a tak dále, a tak dále. Příběh z pondělí 23. března se v letošním nadbytku hrabošů pravidelně opakuje a názorně ukazuje, že i mezi poštolkami je důležitá tahleta zdvořilost. Pokračovat ve čtení „Zdvořilost“
Jak nepřijít o svačinu
Už jsme tu o tom několikrát psali. „Naše“ poštolčí samička si schovává nezkonzumované hraboše za oknem do květináče pod jedličku. Když se sameček zdrží se svačinou či obědem, hraboše vytáhne a pochutná si na něm. Pokračovat ve čtení „Jak nepřijít o svačinu“
Nálety
Nálety sousedů a sousedek pokračují. Občas není sice jasné, kdo to vlastně letí kolem, ale bojový pokřik domácích dává tušit, že to není zrovna našinec.
Jeden nebo dva?
Už od čtvrtka, kdy se tu opět častěji objevuje poštolka ze sousedství – ta s hnědým ocáskem, o tom přemýšlíme. To, že jsou samičky minimálně dvě, je jasné. Ale kolik se tu motá vlastně samečků? Pokračovat ve čtení „Jeden nebo dva?“