O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Cizích poštolčích vetřelců, zvláště těch mladých, se kolem potuluje hodně. V neděli poletovali kolem najednou tři. Honili je domácí a honili se i mladí navzájem. Dva z nich pronikli až dovnitř do lodžie, kde si prohlíželi i horní poličky: Pokračovat ve čtení „Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme?“
Na ranní návštěvy vetřelců, většinou z řad poštolčího dorostu, jsme si už zvykli. Obvykle se objeví jen jeden. Dnešní ranní poklid domácího poštolčího páru narušili hned dva neodbytní vetřelci. Pokračovat ve čtení „Dva vetřelci“
„Náš“ poštolčí pár se konečně zbavil rodičovských povinností. Ne že by se domů občas ještě nesnažilo vrátit nějaké to poštolče. Možná je to jen to jedno poslední, co u nás vytrvale přespávalo až do začátku srpna. Ovšem rodiče už pro takové návraty nemají pochopení. Pokračovat ve čtení „Dříve domácí, nyní vetřelci“
Tak tohle se přihodilo už skoro před týdnem, v pátek 22. května, když jsme nebyli zrovna doma. Nahrávku jsme málem při třídění záznamů z kamer smazali. Těžko říci, co se vlastně stalo. Pokračovat ve čtení „Kolem okna černej pták“
Poštolka sousedka, které se nedávno podařilo úspěšně vyfouknout domácím donesenou kořist, to zkouší a bude zřejmě zkoušet i nadále. Včerejší pokus se jí ale moc nevydařil. Pokračovat ve čtení „Proč to nezkusit znovu“