O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Dnes v 10:01 začalo jaro. Je to jisté, protože ve stejnou dobu se u nás objevil tradiční jarní zájemce o podnájem – pár kavek. Domácí poštolky je obratem zahnaly, kavky před nimi ale velký respekt neprojevily a objevily se zase těsně před jednou. Nejprve se snažily procpat do budek pro rorýsy, potom podrobněji prozkoumat lodžii.
V posledních dnech panuje v naší ulici zima a mráz. Včera ráno teplota klesla i v naší lodžii na -9,4°C, dnes sice jen na -5,4°C, ale i tak se nelze divit, že poštolky vyhledávají prosluněný kout u dveří, aby se trochu ohřály.
V naší lodžii poté, co se poštolčata vydala do světa, panuje klid. Může se zdát, že zmizeli i poštolčí rodiče, ale není tomu tak. Dnes takřka v pravé poledne se o lodžii a koš vedle hnízda začal podezřele zajímat poštolčí mladík, který tu letos zřejmě nebyl poprvé. Byl ten ten, co mu už postupně dorůstají první šedá pera na ocásku. Pokračovat ve čtení „Vzdušný souboj“
K dnešním sousedským návštěva se připojila i poštolčí sousedka, co se dá snadno rozpoznat podle dorůstajících ocasních per. Bude to nejspíše ta, co se tu objevuje už nějakou dobu a vytrvale se snaží připojit k domácím. Pokračovat ve čtení „Tance mezi vejci“
Na prvního máje bylo v naší lodžii rušno a to především díky dvěma mladistvým poštolčím návštěvníkům. Všechno začalo – jak jinak – hrabošem, kterého pan poštolka přinesl paní poštolce těsně před půl čtvrtou odpoledne. Pokračovat ve čtení „S kroužkem i bez kroužku“