O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Objevují se tu už řadu let, většinou po polovině května, a snaží se zahnízdit v otvoru po vypadlém větráku kuchyňské skříně o dvě patra níže po námi. Každý rok jim slibujeme budku, ale ještě jsme se k tomu nedostali…
Naše poštolky domácí mají velmi komfortní budku, jíž je naše lodžie, kde hnízdí v koutě na zemi, resp. na námi lidmi domácími připravené podestýlce. Osvědčená směs sestává z lesní hrabanky, písku a štěpek.
Ovšem již po několik jar se na protější straně domu pokouší zahnízdit další pár. Nutno přiznat, že větrací otvory spižních skříní, z nichž vypadávají po zateplení fasády krycí mřížky, nejsou tím nejideálnějším místem. Takže z toho většinou nic není.
Sameček z protější strany (foto z roku 2009). Pokračovat ve čtení „Budka pro poštolky aneb poštolkovník“