
Protože v době hnízdění poštolek je řádný přísun myšů velmi důležitý, pořídili jsme v sobotu nového, v pořadí již jedenáctého myšího maskota. Doufejme, že své maskotí povinnosti bude plnit zodpovědně. Pokračovat ve čtení „Žofie“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Protože v době hnízdění poštolek je řádný přísun myšů velmi důležitý, pořídili jsme v sobotu nového, v pořadí již jedenáctého myšího maskota. Doufejme, že své maskotí povinnosti bude plnit zodpovědně. Pokračovat ve čtení „Žofie“

Dnes ráno jsme vyrazili k Žebětínskému rybníku a vydali se podél Vrbovce a jeho bezejmenného přítoku protékajícího Horákovým žlebem. Cíl naší cesty byl v lese za mokrou, bílými kvítky hustě posypanou loukou. Pokračovat ve čtení „U Žebětínského rybníka“

„Náš“ poštolčí sameček se snaží samičce zavděčit tím nejlepším, co lze v okolí sehnat. V posledních dnech to bylo i pěkné tučné holoubátko…

Kromě našeho domácího páru k nám pravidelně létá další poštolka – mladá samička. Od samičky domácí je snadno rozlišitelná. Její pruhovaný ocásek totiž není šedý, ale rezavě hnědý. Domácí se s ní dosti zlobí, ale ona si z nich nic moc nedělá. Těžko říci, zda ji více lákají hraboši, které nosí sameček, nebo ta velká budka s urostlým poštolákem. Pokračovat ve čtení „Třetí poštolka“

Staré poštolčí přísloví sice říká, že jeden hraboš jako nedělá, ale když sameček přinese prvního samičce jako dárek, rozhodně se už jaro blíží.