O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
„Naše“ poštolčata, o která se jejich rodiče vzorně starají, jsou zřejmě díky tomu rozmazlování letos tak trochu peciválové. V jejich věku by se už měla vydávat na průzkum koše, který sousedí s bedýnkou, ve které se vyklubala. V bedýnce už jim ostatně pomalu musí být těsno. Pokračovat ve čtení „Na koši“
Než se takové poštolče naučí samo nakrmit, zkouší to různě. V hnízdní bedýnce se často povaluje nějaký ten myš… Pokračovat ve čtení „Polykači myšů“
„Naše“ poštolčata vůčihledně rostou. Matku poštolku už za nimi v době krmení skoro skoro není vidět. Pokračovat ve čtení „Postrach žížal a brouků“
Šesté poštolče na sebe nechalo čekat až do pátku. Ukázalo se ještě celé mokré v 5:22 zrovna, když paní poštolka krmila pět starších.
Páté poštolče na sebe nenechalo dlouho čekat; vyklubalo se 15. května v 9:13. Pokračovat ve čtení „Páté poštolče“