Přistání na bidýlkách nad starým hnízdem patří k leteckým dovednostem, k nimž je třeba se dopracovat řadou pokusů. Pokračovat ve čtení „Přistání na kameře“
Jaké je to asi venku II
Ráno následujícího dne vyrazilo nejprve jedno z poštolčat jen tak se prolétnout po lodžii: Pokračovat ve čtení „Jaké je to asi venku II“
Jaké je to asi venku I
V pátek, těsně po jedenácté, se „naše“ dvě nejstarší poštolčata rozhodla, že když už umí tak báječně létat, je načase vyzkoušet si, jak se létá venku v ulici. Vyrazila takřka současně. Pokračovat ve čtení „Jaké je to asi venku I“
Pozor, letím!
Dlouho to vypadalo tak, že „naše“ poštolčata to výše než na květináč v koši nedotáhnou. Dnes se ovšem rozhodla, že všechno doženou. Pokračovat ve čtení „Pozor, letím!“
Vždyť přece létat je tak snadné
„Velikánským obloukem letěl dolů. V pádu zamával rukama, párkrát zastříhal nohama, vyrovnal let a začal nabírat výšku. Za chvíli už jen tmavý bod mizel v tom nekonečněm modru…“
Takhle nějak poprvé letěl Leopold Drum v povídce Ivana Vyskočila, kterou jsme si vypůjčili do názvu tohoto příspěvku. Těžko říci, zda to tak snadné měla i poštolčata, která dnes ráno vyletěla z naší lodžie. Pokračovat ve čtení „Vždyť přece létat je tak snadné“