Tak už jsme viděli i druhé, vlastně první nezvěstné poštolče. Přiletělo za maminkou na horní podlážku lešení večer ve 20:52. Zjevně je v dobré kondici a létání se mu daří. Už nejen let dolů, ale i vzhůru.
Špatné místo pro přistání
„Naše“ poštolče -výzkumník se dnes hned po ráno rozhodlo prozkoumat lešení. Vydalo se pěšmo podél průčelí a vlastně nevíme, kam až dorazilo. Byl to docela dlouhý výlet, z něhož jsme viděli jen začátek a pak šťastný návrat.
Obě poštolčata ještě spolu po ráno odpočívají na vyhlídce, odkud lze nejlépe pozorovat blížící se rodiče. Pokračovat ve čtení „Špatné místo pro přistání“
A jsou ta tam
Naše poštolčata i s tím šestým adoptovaným už vyletěla a tráví většinu času mimo lodžii. Většinou se ani nezastaví na noc, neb počasí je teplé a po dešti ani památky. Dny tráví po okolních střechách a anténách a na rodiče přilétající s něčím na zob se vrhá celá stíhací letka za hlasitého křiku. Naše ulice se tak stala ulicí vykřičenou.
V rodné lodžii se zastaví většinou časně zrána nebo až pozdě odpoledne a to jen proto, aby tam dostihla samečka či samičku. Ti mají sice stále tendenci nosit potravu na hnízdo, ale propracují se k němu většinou až když jsou otesánci alespoń trochu nasyceni.
Poštolče se vrhá na samečka na hnízdě (2016/07/02) Pokračovat ve čtení „A jsou ta tam“
Výlety
Těm nejstarším už dnes bude 36 dní a tak není divu, že většina se už vydává na první výlety z lodžie. Leteckou teorii a základní pozemní výcvik zvládli už doma v lodžii, kde postupně zdolávali stále vyšší mety od truhlíku vedle hnízda po bidýlka na bočních stěnách lodžie. První se odvážilo vyletět ven 20. června a bylo pryč čtyři hodiny. V záznamech z letošního roku se pak postupně objevují údaje o tom, jak další poštolče vylétlo ven do ulice. Tyto údaje, až na ten první, jsou spíše udávaji o tom, kolik poštolčat v lodžii v daný okamžik zůstává. Nevíme totiž, zda se postupně už ve výletech nevystřídala všechna. Každopádně dnes nad ránem už bylo v lodžii jen jedno.
Pětka poštolčat v očekávání rodičů (2015/06/23) Pokračovat ve čtení „Výlety“
Jak poštolky loví
Duch Svatý nejčastěji byl, jest a zřejmě i ještě dlouho bude zpodobňován jakožto holub. Kdo, ale někdy viděl lovící poštolku, pochopí, proč způsobu její letu při lovu říkají francouzi vol „Saint-Esprit“. Český „třepotavý let“ rozhodně tak výstižný není. Popisující k němu musí vždy dodat, že poštolka se vznáší, doslova visí na místě nad terénem (loukou nebo polem). Tento nezaměnitelný způsob letu, který lovící poštolka ovládá, zachycují dva dokumentární snímky BBC: