V hnízdech ostře sledovaných ve světě mimo naši lodžii se objevilo včera poštolčí vejce. První po těch zmizelých v Blatné. Stalo se tak v Holandsku na vodárenské věži ve Hoovegeen. Pokračovat ve čtení „První vejce, ale ne u nás“
Bílé vejce
Bílé poštolčí vejce je trochu jako bílá vrána. Ne, že by je občas poštolky nesnesly. Letos se to přihodilo samičce ve švýcarském Lausen už podruhé. První vejce bylo a je zrzavé jak se na poštolčí vejce patří, ale to druhé bílé mělo smůlu a samička ho hned první den zkonzumovala. Dnes snesla další bílé vejce, ale ponechává ho stranou. Pořádně zasedá ale zatím hlavně na to první.
A dejchat taky napůl
Jak se ukázalo v neobvykle studenou neděli na sv. Jiří, nejen, že nevylezli hadi a štíři, tradiční to součást jídelníčku našich poštolek, ale neobjevilo se ani další vejce, takže jejich definitivní počet pro tento rok je pět.
(Nejen) sezení začíná
Snůška pokračuje v pravidelném rytmu jednoho vejce za 49 hodin a něco minut. Prozatím poslední bylo sneseno v noci ze včerejška na dnešek již za tmy. Připsali jsme ho ve statistických údajích ke včerejšku, ale není pochopitelně jisté, zda se interval mezi snesením posledních dvou vajec neprotáhl. Každopádně se už ráno těsně po půl sedmé, kdy se samička se samečkem střídali v sezení, objevilo před objektivem kamery snímající shora dění na hnízdě. Pokračovat ve čtení „(Nejen) sezení začíná“
Výroční vejce
Dnes přibližně v půl páté odpoledne snesla „naše“ poštolka třetí letošní vejce, které je dle statistických údajů v pořadí výročním vejcem v pořadí padesátým z těch, který byla od roku 2007 v koutě naší lodžie snesena.
