Včera se v naší lodžii objevilo další vejce. Už jsme ho ani nečekali. Prodleva mezi snesením vejce čtvrtého a pátého byla neobvykle dlouhá, takže už jsme předpokládali, že se vše bude už točit jen kolem vajec čtyř: Pokračovat ve čtení „Vejce páté (pozdní)“
Vejce čtvrté (ranní)
Původně jsme propadli dojmu, že „naše“ poštolka bude snášet vejce v intervalu po 52 hodinách. To je, jak ukazují naše víceméně pečlivě vedené deníky, asi nejobvyklejší doba mezi snesením dvou vajec. Poštolka to ovšem může zvládnout za dobu kratší, nebo naopak delší, zvláště když by měla snášet v noci. A tak se celkem logicky další vejce objevilo až po 59 hodinách. Pokračovat ve čtení „Vejce čtvrté (ranní)“
Vejce třetí
Tak tu máme třetí vejce. Objevilo se o něco dříve před tímto záběrem a rozhodně dříve než jsme ho čekali. Poprvé pod samičkou vykouklo již včera těsně po páté hodině odpolední. Pokračovat ve čtení „Vejce třetí“
Vejce druhé
Bylo sneseno dle očekávání v pondělí nad ránem. Poprvé jsme ho pod poštolkou zahlédli v 6:50. V 7:05, když se objevil sameček s myšem, bylo jasné, že jsou vejce opravdu dvě:
Dlouho očekávané vejce
Pod bedlivým okem kamer sledujících hnízdění poštolek se už od konce minulého týdne začínají líhnout poštolčata. V pátek (11. května) se první vylíhlo na vodárenské věži v holandském Hoogeveen. Líhnou se už i na jihu Čech v Třeboni; ovšem tam už přenos také postihly bouřky, které vyřadily z provozu kamery. U nás páteční bouřka kamery ušetřila, s jejími následky jsme však po několik dalších dní zápolili na nahrávacím serveru.
„Naše“ poštolka ale zřejmě na okamžik, kdy její činnost nebude zaznamenávána, čekala. V sobotu nad ránem konečně snesla první vejce.