Od té doby co se v něděli vylíhlo prvních letošních šest poštolčat, sloužilo jim sedmé, skoro úplně bílé vejce jako polštář. O ten ovšem dnes ráno přišla. Pokračovat ve čtení „Jak poštolčata přišla o polštář“
Rekordních šest
U „našich“ poštolek začalo letos líhnutí dle očekávání 11. května. Během méně něž půl dne se vylíhlo prvních 6 poštolčat (tři před 5:15, čtvrté 7:24, páté před 10:32, šesté 13:48). Pokračovat ve čtení „Rekordních šest“
Sedmé vejce (rekordní)
Od pondělka, kdy se na hnízdě objevilo šesté vejce, začala na nich samička řádně sedět. Šest vajec byla dosavadní maximální snůška, takže to šesté mohlo docela dobře být poslední. Jak ovšem máme za ty roky, co u nás poštolky bydlí, vypozorováno, na vejcích „naše“ samička začíná na plný úvazek sedět, až když senese to předposlední. Dělaly to tak i její předchůdkyně. Byli jsme tedy zvědaví, zda se ve středu objeví či neobjeví vejce sedmé. Pokračovat ve čtení „Sedmé vejce (rekordní)“
Šesté letošní
Dnes po deváté se v naší lodžii objevilo další poštolčí vejce. Trochu jsme to očekávali, protože samička ještě trávila podstatnou část noci ze soboty na neděli i z neděle na pondělí na bidýlku nad hnízdem a vejce pes noc ještě nezahřívala. Pokračovat ve čtení „Šesté letošní“
Páté letošní
V sobotu – ještě před východem slunce – se v naší lodžii objevilo páté vejce. Očekávali jsme, že je paní poštolka snese o něco dříve, ale zřejmě – stejně jako její předchůdkyně – nerada snáší vejce v noci. Pokračovat ve čtení „Páté letošní“