O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Na holandských stránkách NestkastLive (Torenvalk2) se před několika dny objevilo vysvětlení, proč vlastně uhynula poštolka Molennaarsgraafu, o které jsme již zde psali v článku O poštolkách tažných, přelétavých a stálých.
Poštolka zemřela prakticky v přímém přenosu v noci na 25. ledna byla velmi mladá. Pod svým načechraným peřím byla prakticky na kost vyhublá. Osudným se jí stalo to, že zřejmě již řadu dní nejedla a byla zcela vyhladovělá. Pokračovat ve čtení „Jíst se musí“
S prodlužujícím se dnem a rostoucí chutí poštolčích párů zabrat si místo pro hnízdění na letošní sezónu jsou postupně znovuuváděny do provozu i kamery, které tato hnízda sledují. Mnohde jako v německém Rosenheimu nebo Hamburgu kamer s novou sezónou přibylo. Jejich přehled vedeme již několik let; ten aktuální najdete zde.
Letošní sezóna se zřejmě bude muset obejít bez dvou stálic: švýcarského Muttenz, kde v loňském roce byly definitivně vypnuty kamery sledující oblíbený poštolčí pár Borni a Bianca a holandské vodárenské věže ve Scheveningen (Dunea) – alespoň ne prostřednictvím oblíbených stránek Beleef de lente, kde se letos žádné poštolčí hnízdo mezi ta sledovaná zatím neprobojovalo. Pokračovat ve čtení „Ostře sledovaná hnízda“
Ještě nebyly hromnice a vánoční stromeček dosud trůní v lodžii, ale kolem něj už to vypadá jako na jaře. Nejen vypadá, ale dění je doprovázeno typickými zvuky samečka tikajícího na hnízdě, samičky lákající samečka, radostného křiku při páření, které jsou spolehlivým ranním budíčkem pro nás lidi domácí. Sameček už také občas donese samičce hraboše. Rozruch začal ve čtvrtek kolem poledního, kdy se kolem lodžie začal potloukat cizí sameček, což pár, který tu nocuje po celou letošní zimu, náležitě pobouřilo a dalo jim možnost poprvé se letos poprat. Už tu byla nuda a teď se zjevně baví.
Páření na zábradlí; 2016/01/31
Poštolky obecné, které žijí u nás v České republice, jsou ptáky tažnými, přelétavými i stálými. Na zimu ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska). Část našich poštolek, především těch starších, pak zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu, více. Samice se spíše toulají. Pokračovat ve čtení „O poštolkách tažných, přelétavých a stálých“