O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
A co se stalo ráno? „Náš“ poštolčí sameček nad ránem vyměnil přední bidýlko za zadní a zůstal na něm do 5 hodin. Pak přelétl na komeru pod stropem u dveří a z ní na hnízdní bedýnku. Chvilku poseděl na jejím okraji a bedlivě si prohlížel její obsah. Hnízdo bylo prázdné… Pokračovat ve čtení „Prázdné hnízdo“
Přiletěl dnes večer těsně po deváté jaky by se nic nestalo… a teď už podřimuje na bidýlku nad starým hnízdem. Nebyl tu celých nešťastných třináct dní a už je marné přemítat coby, kdyby. Pokračovat ve čtení „Návrat ztraceného otce“
„Naše“ poštolčí samička přináší v posledních dnech jen tak tři – čtyři hraboše denně a k tomu něco menšího – zřejmě hmyz, kterému pracovně říkáme „chrousti“. O tom, co se děje mimo naši lodžii přehled nemáme, ale na anténě protějšího domu je teď nevídáme a tak snad loví. Pokud ovšem jen na nějakém pro nás méně nápadném místě nečeká na samečka. Pokračovat ve čtení „Jako na cizího…“
Jako každoročně letos během prvního říjnového víkendu probíhá v Evropě Festival ptactva (EuroBirdwatch). Akce v ČR najdete na stránkách ČSO (Pozvánka na Festival ptactva 2017)
U příležitosti tohoto ornitologického svátku dnes naši lodžii po dlouhé době zase jednou navštívil sameček poštolky.
Začalo to docela nevině. Samičku, která se přiletěla schovat před deštěm, sledovala další poštolka. Jak se později ukázalo, zřejmě docela mladá. Vytrvale se vracela až do pozdního večera a domácí samička se ji opakovaně snažila zahnat. Ovšem zájem a zvědavost návštěvnice byly veliké. Pokračovat ve čtení „Kolemletící“
