„Naše“ poštolčí samička se pravidelně schází i s druhým samečkem. Odpoledne, když domácí sameček nejspíše tráví čas na lovu. Věnuje se totiž pilně zásobování samičky hraboši. Ten druhý nejenže se chová důvěrně k samičce, ale má i tu drzost, že se vrtí a posedává v hnízdní bedýnce. Takto byl dnes přistižen samečkem domácím. Pokračovat ve čtení „Přistižen“
Bigamie nebo jen nevěra?
„Naše“ poštolčí samička, ta domácí s šedým ocáskem, co u nás strávila zimu, má dva nápadníky. Ten, co se tu objevil 3.dubna se už s ní, jak se zdá, řádně spároval. Páří se spolu kdykoliv a kdekoliv… a pravidelně ji zásobuje tučnými hraboši. Pokračovat ve čtení „Bigamie nebo jen nevěra?“
Trojúhelník nebo čtyřúhelník
Jak to tak vypadá, vrátily se k nám do sídliště na začátku dubna poštolky. Do té doby tu byla pouze „naše“ poštolčí samička, ta, která s námi strávila zimu a v polovině března se objevivší první poštolčí nápadník. Ten byl a je sice pěkně urostlý a vybarvený, ale o „naši“ poštolku a naši lodžii neprojevoval dostatečný zájem. Od 3. dubna ho nahradil další sameček, možná ten loňský, se světlými skvrnami na zátylku. Vypadá to, že se spároval „naší“ zimní samičkou, které projevuje svou náklonnost a nosí jí hraboše. V okolí se ovšem potuluje a o ložii jeví zájem i další samička. Pokračovat ve čtení „Trojúhelník nebo čtyřúhelník“
Staré hnízdo
Poštolčí sameček, co se do naší lodžie nastěhoval na začátku dubna, si v sobotu 6. dubna po poledni povšiml, že dole v koutě na zemi je krabice s hlínou – staré hnízdo, v němž bylo vyvedeno od r. 2007 deset generací poštolek. Od přestavby v roce 2016-17 si poštolky příliš tohoto místa nevšímaly. Ale on nyní často slétá dolů a občas se zde i zavrtí. Pokračovat ve čtení „Staré hnízdo“
Není-li tu ta, kterou mám rád…
„Není-li tu ta, kterou mám rád, tak mám rád tu, která je tu…“. Tak nějak to teď u nás vypadá. Poštolčí sameček, možná, že to není zrovna ten, který občas zavítal na návštěvu za „naší“ poštolčí samičkou, je tu od středečního odpoledne pečený, vařený. Lítá sem a tam, huláká a vyzpěvuje, a dvoří se nejenom „naší“ staré dobré poštolčí samičce, co s námi strávila celou zimu, ale i nově přivandrovalé mladici, která se od „naší“ poštolky liší barvou ocasních per. Pokračovat ve čtení „Není-li tu ta, kterou mám rád…“