O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Někdy se zkrátka předání úlovku nepovede. Dnes nedočkavá paní poštolka doslova vyrazila panu poštolkovi z pařátu hraboše, kterého jí přinesl k obědu. Hraboš skončil v dolním koši, odkud ho pan poštolka vylovil a odletěl s ním do spíže. Paní poštolka tak o hraboše přišla, i když tomu nejprve nechtěla uvěřit a hledala ho dole v koši… Pokračovat ve čtení „Ztráta hraboše“
„Naše“ paní poštolka snesla dnes podle očekávání šesté letošní vejcem pravděpodobně poslední. Řádně na (v té době ještě pěti) vejcích začala sedět včera večer a vydržela na nich celou noc. Pan poštolka ji tentokráte strávil na bidýlku nad košem. Pokračovat ve čtení „Vejce šesté (poslední ?)“
Když jsme se dnes ráno probudili, koukal nám oknem do ložnice pan poštolka. Když zrovna nemusí lovit nebo střídat samičku na vejcích, posedává s oblibou někde poblíž, raději ovšem na rorýsovníku než na parapetu okna pod ním. Kolem rorýsovníku se stále motají a snaží se v něm zabydlet špačci. A dnes ráno o něj, nebo spíše o jeho nájemníky, projevila zájem i kavka. Pokračovat ve čtení „Ptactvo domácí a okolní“
Ráno v 7:09, když samička přiletěla vystřídat samečka, který si užíval sezení na vejcích, byla vejce ještě čtyři. Pokračovat ve čtení „Vejce páté (s rejskem)“
Tak už tu máme čtvrté vejce. Snesla ho o něco dříve oproti třetímu, ale de facto jen vyrovnala celkový harmonogram. Vejce třetí totiž předtím snesla se zpožděním zapříčiněným tím, že nerada snáší v noci. Pokračovat ve čtení „Vejce čtvrté (pohodové)“