Samička v posledních dnech vytrvale zkouší, kde by bylo nejlépe snésti vejce. Posed v hnízdním koutě na písku a štěpkách zřejmě není to pravé. A tak to zkouší i před bedničkou, kde je příjemný podklad ze starého šindele, nebo v bedýnce která již tradičně ohrazuje prostor hnízda. Dáváme tam obvykle podle našeho lidského názoru drsné kusy dřeva, borové šišky a vůbec takové předměty, které by měly poštolčí samičku odradit od toho, aby vysedávala moc na dešti. Ale naši letošní samičku to neodrazuje. Začala si včera v tomto nepřívětivém podkladu vytáčet hnízdní důlek a provádět důkladný úklid spojený s vyhazováním kusů dřeva. A pak, že si prý poštolky hnízdo nestaví…
Tak tu máme, co jsme nechtěli
Člověk domácí má sedět doma. Nedělá to ovšem vždy a když se pak vrátí, může ho čekat nemilé překvapení. Jako nás dnes večer.
Jinde už vejce mají…
Zatímco my teprve na snesení prvního letošního vejce čekáme, tak jinde už snesena jsou. V německém větrném mlýně Breberener Windmühle to byla dokonce vejce velikonoční. Dokonce se tam již vejcích, a sice šesti, sedí (http://www.nabu-selfkant.de/turmfalke-webcam/).
Velikonoce s poštolkou
Velikonoce měly v naší lodžii sváteční charakter a nesly se v duchu očekávání věcí příštích. V zavedené poštolčí domácnosti už se samička příliš nevzdaluje od hnízda a nechává se zásobovat samečkem. Ten se objevuje pravidelně zhruba po hodině s hrabošem, takže zásobování rozhodně nevázne. Zřejmě má někde poblíž spižní skrýš, jak to už známe z let minulých.
Velikonoce bez vajec?
Velikonoce se už kvapem blíží, ale i když ruch kolem míst, která si poštolky vyhlédly nejen u nás k zahnízdění, čilý, tak se možná poštolčích velikonočních vajec letos nedočkáme. A tak jsme použili ku přání veselých svátků velikonočních všem přátelům poštolek starší snímek prvního krásně kropenatého vejce z roku 2009. Poštolčí pár pod ním je ten „náš“ letošní.