O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Tak, jako každý podzim navštěvuje naši lodžii pravidelně ptačí drobotina. Smíšená tlupa složená ze sýkor koňader a modřinek, často doprovázená i brhlíkem, obvykle prošmejdí všechna zákoutí tohoto velkého krmítka s cílem najít něco k snědku. Pokračovat ve čtení „Nebezpečné krmítko“
„Naše“ paní poštolka měla dnes ráno, když se schovávala před deštěm a větrem na bidýlku, nečekanou návštěvu. Pokračovat ve čtení „Ve větru a dešti, aneb nečekaná návštěva“
Večer těsně po šesté se v naší lodžii objevil nečekaný návštěvník – poštolčí sameček s kroužkem na levé noze. Číslo se nám nepodařilo opět odečíst, ale asi to byl ten stejný jako před několika dny. Pokračovat ve čtení „Krasavec s kroužkem II“
Před jedenáctou na zábradlí naší lodžie přistál poštolák s kroužkem na levé noze. Číslo se nám nepodařilo odečíst, ale je možné, že to byl ten stejný, který se u nás letos několikrát zastavil ještě jako ne plně přepeřený. Pokračovat ve čtení „Krasavec s kroužkem I“
V naší lodžii poté, co se poštolčata vydala do světa, panuje klid. Může se zdát, že zmizeli i poštolčí rodiče, ale není tomu tak. Dnes takřka v pravé poledne se o lodžii a koš vedle hnízda začal podezřele zajímat poštolčí mladík, který tu letos zřejmě nebyl poprvé. Byl ten ten, co mu už postupně dorůstají první šedá pera na ocásku. Pokračovat ve čtení „Vzdušný souboj“