O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Dnes se v poštolčí lodžii opět objevila cizí poštolka s šedým ocáskem. Zřejmě zde tráví zimu stejně jako „náš“ domácí pár. Přiřítila se za samečkem a sledovala ho až na hnízdo. Její počínání ovšem neuniklo pozornosti domácí samička přes kterou cizinka raději vyklidila pole. Pokračovat ve čtení „Sousedka s šedým ocáskem“
Dnes po poledni se do naší lodžie odvážila jistá kavka. Domácí paní poštolka ji pěkně prohnala… Pokračovat ve čtení „Prohnat kavku“
Domácí poštolčí sameček stále nosí na hnízdo aspoň jednoho hraboše denně, což je na tuto roční dobu docela nezvyklé. Potlouká se tu stále ještě i poštolka s šedým ocáskem. Sameček, jak se zdá, nečiní rozdílu mezi ní a svou letošní družkou (tu s ocáskem hnědý). Pokračovat ve čtení „Rychlejší vyhrává“
Cizí poštolčí samička s šedým ocáskem se stále potlouká kolem poštolčí lodžie. Odpoledne na Dušičky opět zase jednou sledovala domácího samečka až do hnízdní bedýnky. Pokračovat ve čtení „Dušičkoví hraboši“
Dnes se v poštolčí lodžii opět objevila včerejší návštěvnice s šedým ocáskem. Přiletěla až po odletu domácích, kteří zde strávili noc. Podle hnědého ocásku byla nocující poštolka opravdu ta „naše“ domácí. Pokračovat ve čtení „Šedá a hnědá“