O poštolčích a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Na Štědrý den se v naší lodžii tradičně objevil patřičně ozdobený vánoční stromeček. Poštolky si této změny tak jako v minulých letech nevšímají. I když na ně vánoční atmosféra příliš nepůsobí, nepatrnou změnu jsme přeci jen zaznamenali. Pokračovat ve čtení „Poštolčí vánoce“
Začal padat na konci munlého týdne a když jsme se v pátek večer vrátili z cesty, byla už naše ulice pocukrovaná. Pokračovat ve čtení „První sníh“
Cože komu dobrého nese na památku zatím nevíme. I když už v poledne se „naše“ poštolka pokusila nadělit pod čerstvě ozdobený stromeček tradiční poštolčí dárek…
Poštolčí samičku nesoucí hraboše k uložení do úkrytu pod jedličkou už na přenosu z naší lodžie neuvidíte. Ne že by tu už nebyla samička nebo hraboši k uschování, ale jedličku jsme stejně jako loni uklidili do lodžie na chodbě domu. Moc šancí na přežití v době, kdy už nebude vhodné vstupovat do lodžie, by totiž neměla. Pokračovat ve čtení „Konec jedné úschovny“
V sobotu kolem poledního začalo sněžit. Sněžilo a sněžilo, takže bylo lépe se zdržovat pod stříškou lodžie. Domácí poštolčí pár přiletěl hned s prvními sněhovými vločkami.
