O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Od té doby, co pan poštolka přinesl před týdnem do naší lodžie prvního letošního hraboše (viz První letošní), se zdá, že začal samičce pravidelně nosit dárky. Ona na něho čekává doma a občas rozčileně přiletí a zase odletí. Že by jí hraboše donesl až do lodžie jsme zatím neviděli, zřejmě jí je předává už někde cestou z lovu. Pokračovat ve čtení „Druhý letošní“
Než se takové poštolče naučí samo nakrmit, zkouší to různě. V hnízdní bedýnce se často povaluje nějaký ten myš… Pokračovat ve čtení „Polykači myšů“
Někdy se zkrátka předání úlovku nepovede. Dnes nedočkavá paní poštolka doslova vyrazila panu poštolkovi z pařátu hraboše, kterého jí přinesl k obědu. Hraboš skončil v dolním koši, odkud ho pan poštolka vylovil a odletěl s ním do spíže. Paní poštolka tak o hraboše přišla, i když tomu nejprve nechtěla uvěřit a hledala ho dole v koši… Pokračovat ve čtení „Ztráta hraboše“
Tak už tu dnes zase byla a způsobila mezi domácími docela rozruch. Kdoví, zda to ovšem byla ta stejná jako v minulých dnech. Dnes ovšem bylo jasné, co ji sem přilákalo. Jak vidno z obou snímků z nastalé rozmíšky, nešlo o nic menšího než o hraboše, Pokračovat ve čtení „Za čím nebo za kým“
Vysněný kraj blahobytů, kde pečení hraboši padají sami poštolkám do zobáku, možná existuje někde v poštolčích bájích a pověstech. Ve skutečném životě je letící hraboš obvykle nesen v pařátech či zobáku dravce. Občas pak hrabošův pád způsobí to, že ho poštolka upustí. To se právě přihodilo „naší“ paní poštolce dnes odpoledne. Pokračovat ve čtení „Letící hraboš“