Jak to vidí hraboši

O tom, jak poštolka obecná loví, jsme zde již psali (např. v článku Jak poštolky loví). Jak to ale vidí hraboši? Nedávno jsme narazili na dojemné vyjádření francouzského Syndikátu rozhněvaných hrabošů SDEC (Syndicat des Campagnols en Colère) k metodám lovu poštolky obecné:

„Poté, co ve svých hrozivých pařátech sevře jednoho z našich nešťastných druhů, strašlivý opeřenec s ním skoncuje mohutnými údery zobáku do hlavy. Pak ho rozrtrhá, aby ho mohl po kouscích sníst. Dosti, zastavte ten masakr! A ten vrah je chráněn! To je opravdu skandál, pane, klidně to prosím takto otiskněte …“ Pokračovat ve čtení „Jak to vidí hraboši“

O hraboši a poštolčeti

Jak to tehdy bylo?

Jednou v červnu 2012, když se samička již nějakou dobu musela sama starat o poštolčata (sameček zmizel koncem května), přinesla poštolčatům až příliš živého hraboše. Milý hraboš prokázal obdivuhodnou vitalitu a dokonce masožravost, ba téměř kanibalismus, když poštolčatům kradl myší holátka, kterými jsme je vzhledem k nastalé situaci po ztrátě jednoho z rodičů přikrmovali. Kanibalismus pouze téměř, neb hraboš polní (Microtus arvalis) není myš domácí (Mus musculus). Po řadu dní si žil v lodžii v poklidu, našel si skrýš a poštolčat si moc nevšímal.

Pokračovat ve čtení „O hraboši a poštolčeti“

Jak poštolky loví

Duch Svatý nejčastěji byl, jest a zřejmě i ještě dlouho bude zpodobňován jakožto holub. Kdo, ale někdy viděl lovící poštolku, pochopí, proč způsobu její letu při lovu říkají francouzi vol „Saint-Esprit“. Český „třepotavý let“ rozhodně tak výstižný není. Popisující k němu musí vždy dodat, že poštolka  se vznáší, doslova visí na místě nad terénem (loukou nebo polem). Tento nezaměnitelný způsob letu, který lovící poštolka ovládá, zachycují dva dokumentární snímky BBC: