Боривітер звичайний

Název příspěvku Vám nic neříká? Боривітер звичайний je  jméno poštolky obecné v ukrajinštině. Toto jméno nám ve starém článku Il nome del Gheppio sice chybí, ale naštěstí je tu wikipedie, s níž přeložíte úspěšně lecjaký odborný termín. Třeba i do afrikánštiny, ale my pro komunikaci s dělníky na stavbě, která dospěla až do naší lodžie potřebujeme ukrajinštinu. Nikdo jiný s výjimkou telefonických konzultací s brněnským Ptačím centrem, se s námi už o poštolkách nebaví.

Pokračovat ve čtení „Боривітер звичайний“

Jaro je jaro

Jaro je jaro, jaro je krásná věc, na jaře se myslí na lásku, myslí na ni pěnkava i jezevec, kdekdo má chuť na rozmnožování, je to příjemné, říká si pěnkava, je to užitečné, říká si jezevec, je to příjemné i užitečné, říká si sedmihlavý drak“ v bajce Miloše Macourka Sedmá hlava. A naše poštolky nečiní výjimku. A tak snad na rozdíl od sedmihlavých draků nevyhynou.

Pokračovat ve čtení „Jaro je jaro“

Velikonoce s poštolkou

Velikonoce měly v naší lodžii sváteční charakter a nesly se v duchu očekávání věcí příštích. V zavedené poštolčí domácnosti už se samička příliš nevzdaluje od hnízda a nechává se zásobovat samečkem. Ten se objevuje pravidelně zhruba po hodině s hrabošem, takže zásobování rozhodně nevázne. Zřejmě má někde poblíž spižní skrýš, jak to už známe z let minulých.

Pokračovat ve čtení „Velikonoce s poštolkou“

Jaro na obzoru?

Ještě nebyly hromnice a vánoční stromeček dosud trůní v lodžii, ale kolem něj už to vypadá jako na jaře. Nejen vypadá, ale dění je doprovázeno typickými zvuky samečka tikajícího na hnízdě, samičky lákající samečka, radostného křiku při páření, které jsou spolehlivým ranním budíčkem pro nás lidi domácí. Sameček už také občas donese samičce hraboše. Rozruch začal ve čtvrtek kolem poledního, kdy se kolem lodžie začal potloukat cizí sameček, což pár, který tu nocuje po celou letošní zimu, náležitě pobouřilo a dalo jim možnost poprvé se letos poprat. Už tu byla nuda a teď se zjevně baví.

 

Páření na zábradlí; 2016/01/31