O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poté co se „naše“ poštolčata, tedy ta čtyři starší, rozlétala po naší lodžii, změnila se v něco, co bychom mohli nazvat demoliční četou. Převracejí květináče, v nichž již naštěstí delší dobu nejsou žádné živé rostliny a bojují se vším, co najdou a co se dá trochu rozhýbat. Množství energie, které do této činnosti a leteckého treninku vkládají, vyžaduje dostatečný přísun energie. Pokračovat ve čtení „Zásobování demoliční čety“
Poštolka sousedka, které se nedávno podařilo úspěšně vyfouknout domácím donesenou kořist, to zkouší a bude zřejmě zkoušet i nadále. Včerejší pokus se jí ale moc nevydařil. Pokračovat ve čtení „Proč to nezkusit znovu“
Podle předběžných propočtů ho „naše“ poštolka měla snést někdy po po půlnoci. Poprvé se třetí letošní objevilo na záznamech kamer ve 4:47, kdy začala s důkladnou ranní toiletou a pak se rozhodla na vejcích posedět. Pokračovat ve čtení „Vejce noční“
Ne že by tu nebyly pranice se sousedy na denním pořádku. Ale tu dnešní možná nezapříčinil zájem o samičku nebo lodžii, ale o hraboše. I když, kdo ví. A také, kdo se má vyznat v tom, kdo je kdo… Pokračovat ve čtení „Dva plus jedna plus myš“
Soused, povzbuzený svým úspěchem u samičky, se vzápětí vrátil. Vyčíhal si okamžik, kdy domácí sameček vyrazil na lov poté, co v 10:26 předal samičce pěkného vypaseného hraboše. Pokračovat ve čtení „Manžel a milenec III., aneb In flagranti“