O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poslední okroužkované poštolče jsme v naší lodžii viděli 14. července večer, kdy jedno přiletělo na bidýlko a hned zase odletělo. Následující noc strávila v lodžii po dlouhé době pouze matka poštolka. 16. července se k ní přidružilo neokroužkované poštolče. Pokračovat ve čtení „Na konci sezóny“
Rorýsci už patrně brzo opustí rodná hnízda. Po celé dny sviští kolem našich oken rorýsí letky. A když se pustí do krmení i ti „naši“, je kolem rorýsovníku nad oknem vedle poštolčí lodžie opravdu rušno. Pokračovat ve čtení „Ruch kolem rorýsovníku“
V posledních dnech se v naší lodžii objevují cizí poštoláci. Jsou minimálně dva a velmi mladí. Zvláště ten první z 12. července. Má ještě hnědou hlavičku i pruhovaný ocásek. Pokračovat ve čtení „Cizinci“
Dnes jsme kontrolovali, jak se daří poštolkám, které hnízdí ve větracím otvoru spíře na protější straně našeho domu. A vypadá to, že v tom malém otvoru jsou minimálně dvě mláděta, který už zvedavě pozorují svět. Pokračovat ve čtení „Dvě spižní“
„Náš“ pan poštolka se s oblibou věnuje lovu rorýsů. díky nové kameře můžeme lépe pozorovat jeho pokusy vyšťourat nějakého toho rorýska z rorýsovníku nad oknem vedle poštolčí lodžie. Pokračovat ve čtení „Lov na rorýsy“