
Poštolčí sezóna začíná obvykle už na podzim. Dnes po poledni to potvrdil „náš“ domácí pan poštolka, když paní poštolce přinesl pěkného tučného hraboše. Pokračovat ve čtení „Jaro na podzim“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Poštolčí sezóna začíná obvykle už na podzim. Dnes po poledni to potvrdil „náš“ domácí pan poštolka, když paní poštolce přinesl pěkného tučného hraboše. Pokračovat ve čtení „Jaro na podzim“

Nic netrvá věčně. Poštolče, kterému jsme přezdívali podle čísla kroužku Agent 001, už u nás nevídáme. Vylíhlo se 31. května a naposledy do lodžie přiletělo přenocovat 29. září. Pokračovat ve čtení „Bylo tu a už tu není“

Jak ví každé malé poštolče, co se trošku naučilo létat, každá kamera v naší lodžii může posloužit i jako bidýlko. Platí to i pro tu poslední, třináctou. Testují ji všichni – on, ona i ono. Pokračovat ve čtení „Není to bidýlko?“

Naše lodžie na začátku podzimu přitahuje pozornost řady opeřenců. Je ovšem bedlivě střežena domácím panem poštolkou, jehož pozornosti neunikne žádný opeřený vetřelec, ať jsou to holubi nebo cizí poštolky Pokračovat ve čtení „Na stráži“

Poštolče s kroužkem ES 65001 u nás stále bydlí. Dnes už je mu 104 dní. Pokračovat ve čtení „Sto plus čtyři dny“