„Náš“ poštolčí pár se konečně zbavil rodičovských povinností. Ne že by se domů občas ještě nesnažilo vrátit nějaké to poštolče. Možná je to jen to jedno poslední, co u nás vytrvale přespávalo až do začátku srpna. Ovšem rodiče už pro takové návraty nemají pochopení. (Pokračování textu…)
Už jsme se o tom zmínili. „Naše“(a nejen „naše“) poštolky teď mění peří. Pod všemi bidýlky přibývá těch starých, která si postupně vyčesávají… (Pokračování textu…)
„Náš“ poštolčí sameček navštěvuje téměř každý večer a každé ráno samičku, která na rozdíl od něj v lodžii pravidelně přespává. Ráno se obvykle zdrží o něco déle, sluní se, čistí si dorůstající peří a bedlivě hlídá, zda se do lodžie nesnaží dostat nějaký neoprávněný opeřenec. Dnes ráno se ještě za ranních červánků jeden takový objevil. (Pokračování textu…)
V posledních dnech k nám pravidelně létá mladá poštolka. Možná je to ta stejná, o které jsme psali na začátku sprna. Po ránu i v horkém letním dni obvykle narazí na obránce. (Pokračování textu…)
Na ranní návštěvy vetřelců, většinou z řad poštolčího dorostu, jsme si už zvykli. Obvykle se objeví jen jeden. Dnešní ranní poklid domácího poštolčího páru narušili hned dva neodbytní vetřelci. (Pokračování textu…)
