O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Savci (Mammalia)
Poštolčata v naší lodžii – pět se jich vylíhlo v pondělí a jedno ve středu – tráví většinu času konzumováním všeho, co jim maminka strčí do zobáčku. Ještě nejsou dost stará na to, aby zůstávala sama a paní poštolka je v době když je nekrmí chrání před prochlazením nebo naopak přehřátím. Pokračovat ve čtení „Rostou jako z hrabošů“
Přestože je letos zřejmě dostatek hrabošů, která má paní poštolka ze všeho nejradši, její jídelníček není rozhodně díky vynalézavosti a loveckému umu pana poštolky jednotvárný. Pokračovat ve čtení „Specialita pana poštolky“
V sobotu 22. dubna si „naše“ samička opět vzala volno. Byl to den opravdu rušný, v němž jí řada okolností bránila v klidu se věnovat snesení dalšího vejce. Pokračovat ve čtení „Druhý den volna: Black and white“
Odpoledne přinesl domácí poštolčí sameček opět netopýra. Těžko říci, zda dalšího nebo toho stejného, co se samičce ráno příliš nelíbil (viz Netopýr aneb létající „myš“). Pokračovat ve čtení „Ještě jednou netopýr“
Pan poštolka nás dokáže překvapit tím, co přinese paní poštolce darem. Občas překvapí i paní poštolku. Dnes ráno se objevil s divnou okřídlenou myší. My ovšem víme, že to nebyla myš ani hraboš, ale nejspíše netopýr. Pokračovat ve čtení „Netopýr aneb létající „myš““