Sobotní podvečer v naší lodžii byl dramatický. Vše začalo tahanicí o myše, kterého přinesl sameček a zjevně se mu nechtělo ho dát samičce. Z pohledu následujících událostí se můžeme ptát, zda to byla ta pravá. Pokračovat ve čtení „Ve volném stylu“
Myš! Myš! Myš!
„Naše“ poštolčí samička se už začíná daleko více zdržovat v lodžii nebo někde poblíž. To pro nás má nezanedbatelnou výhodu v tom, že již nemusíme sami odhánět holuby. Bylo nám jasné, že to také znamená to, že už zřejmě sama neloví, ale čeká, co dobrého jí sameček přinese.
Kočka na větvi a na balkoně
Kočka na větvi.
Tlustý kos na druhé.
Přesto moc daleko… Pokračovat ve čtení „Kočka na větvi a na balkoně“
Spíž na myš
Přesněji řečeno, spíš na hraboše. „Naše“ poštolka si dnes zase jednoho přinesla. Od rána hustě sněžilo a foukal nepříjemný vítr. Zkrátka poštolku by nevyhnal… Však se také vzápětí poté, co se odhodlala ve čtvrt na devět vyletět do té nepohody hned zase vrátila a odletěla až těsně před desátou. Zpět přiletěla ve čtvrt na dvanáct a přinesla si ssebou zmíněného hraboše.
Pečený nebo vařený?
Nikoliv. Syrový hraboš chutná nejlépe. Alespoň poštolkám. Dnes v podvečer si ta „naše“ přinesla jednoho až do lodžie a a hned si na něm i pochutnala. Pokračovat ve čtení „Pečený nebo vařený?“