Když tak sledujeme, jakou kořist nosí otec poštolka na hnízdo, vypadá to, že je letos o dost méně hrabošů nežli v roce minulém. Jejich nedostatek on sám kompenzuje lovem opeřenců – nejčastěji sýkorek nebo vrabců. Pokračovat ve čtení „Postrach brouků“
Nájemníci z rorýsovníku
Každý rok na přelomu dubna a května čekáme na návrat rorýsů. Od roku 2017 u nás bydlí v rorýsovníku nad oknem hned vedle poštolčí lodžie. Ovšem ještě než přiletí rorýsi, tak se to jednotlivých bytech v rorýsovníku hemží různou drobotinou. Pokračovat ve čtení „Nájemníci z rorýsovníku“
Sypejte ptáčkům
František Nepil
(Dobrá a ještě lepší jitra)
Pamatujete se na ten plakát, vy, koho dneska píchá v levém koleně a za pár dní nato i v pravém? Ptáčci na něm (na tom plakátu) mrzli ve sněhu, měli hlad jako herec, a já tuto výzvu dodnes oslýchám. Sypu jim, a nejenom to.
Vrabčák
I když u nás již léta bydlí ve škvírách za atikou na obou stranách našeho bytu, na kameře v lodžii se dnes objevil zřejmě poprvé: Vrabec polní (Passer montanus). Pokračovat ve čtení „Vrabčák“
Jak jsme vítali ptačí zpěv
V sobotu 4. května jsme vyrazili na letošní Vítání ptačího zpěvu. Průvodci v pozoruhodné lokalitě Holáseckých jezer nám a relativně velké skupině dalších zájemců byli Kryštof Horák a Gabriela Štětková. Slyšeli a většinou i viděli jsem na čtyřicet druhů opeřenců, které Kryštof Horák přehledně zaznamenal do Faunistické databáze ČSO. Pokračovat ve čtení „Jak jsme vítali ptačí zpěv“