Den návštěvní

Včera a předevčírem se vylíhlo ze 6 vajec, které poštolka nakladla od 13. do 24. dubna, 5 poštolčat. Šesté vejce nyní v podvečer je ještě stále vejcem a slouží poštolčatům jako podložka pod klimbající hlavičky. Poštolčata je ovšem vidět jen při krmení nebo když před ním moc zlobí a vystrkují hlavičky.

I když se dnes nic nevylíhlo a zřejmě už ani nevylíhne (pokud ano, tak to v setmělém hnízdě už nerozpoznáme), tak byl dnešní den plný událostí. Kromě toho, že sameček pilně zásoboval a samička svědomitě krmila poštolčata, tak se v lodžii objevilo několik návštěvníků: Pokračovat ve čtení „Den návštěvní“

Sýkorky a poštolka

František Nepil
(Dobré a ještě lepší jitro)

Dnes už není problém vidět čas od času žirafu, hrocha, tygra či jiná nedostupná zvířata. K mravenečníkům, tuleňům a psounům pijeme čaj a přikusujeme albertky, když spokojeně sledujeme v televizi, jak jim člověk negativně ovlivňuje jejich životní prostředí. Méně už slyšíme, jak nám to zvířata oplácejí a ovlivňují životní úroveň člověka. Pokračovat ve čtení „Sýkorky a poštolka“

Udělejte něco pro zvířata….

Za dávných a dávných časů, v hloubi minulého století, se objevil v tehdejším Mladém světě vtip Vladimíra Jiránka: „Udělejte něco pro zvířata, nechte je u sebe bydlet…“ Na obrázku byl muž a žena pod peřinou a mezi nimi „zvíře“.

Vzpomněla jsem si na to při nahlédnutí  na stránky Blanky a Jana Šounových (http://nase-postolky.webnode.cz/), kteří jsou zřejmě rovněž postiženi poštolčím syndromem. Zjevně poštolky milují a poštolky se u nich zjevně mají!!! Pravidelným vydatným přísunem potravy dosáhli dokonce toho, že u nich dvě samičky sdílejí jednoho samečka a jednu budku…. Pokračovat ve čtení „Udělejte něco pro zvířata….“