Rubrika: Holub

„Naše“ poštolka je už za polovinou sezení na vejcích a bere tento úkol opravdu zodpovědně. Občas sice pustí samečka, aby si to také užil, když se potřebuje najíst nebo si trochu protáhnout křídla, ale jinak ji téměř nic nedokáže z vajec zvednout. Pokračovat ve čtení „Kdo zažene holuby“

Od sobotního rána to vypadá, jako by nastalo jaro. Kdejaký opeřenec v našem okolí se chová, jako by bylo na čase začít hnízdit. Chovají se tak „naše“ poštolky, jejich sousedky i holubi. Ti číhají na každou chvilku, kdy poštolky nejsou doma, ale jsou zpravidla domácími stejně jako jejich soukmenovci vyhnáni. V případě cizí poštolky je reakce okamžitá.  Holubi nejsou zřejmě tak vážná konkurence, takže mohou i chvilku pobýt. Pokračovat ve čtení „Holubi a poštolky, poštolky a holubi“

Nápadník „naší“ poštolky už si vydobyl privilegia pobytu na bidýlku, do konce na té straně lodžie, kde je možno se po ránu slunit (pokud tedy zasvitne slunéčko). Přilétá teď každé ráno v době kolem východu slunce. Někdy s ním poštolka chvilku pobude a někdy ji pouze vystřídá v ostraze lodžie. Pokračovat ve čtení „Společně (i na holuby)“

„Náš“ poštolčí sameček, který do té doby pravidelně v lodžii přespával, se vytratil nad ránem 25. října. Pravidelným nocležníkem a občas i denním hostem je tu od té doby už pouze poštolčí samička. Sameček se objevil jen 1. listopadu a podle toho, jak se k němu samička měla, to zřejmě nebyl ten pravý. Pokračovat ve čtení „Sama samička“

Na stříšce naší lodžie i na střeše nad ní si navykli hřadovat holubi. Patrně mají něco jako pořadník na hnízdění u nás a výhodné místo si je potřeba vystát ve frontě… Pokračovat ve čtení „Lepší poštolka na střeše“