V naší lodžii za úplňku někdy bývá světla jako za dne. Úplňku lidé od nepaměti přisuzovali zvláštní moc. Těžko ovšem říci, na co za svitu úplňku myslí taková poštolka odpočívající v noci na bidýlku. Žádné magické rituály neprovádí.
Portrét poštolky
Čím dál sněží (tydlidum)
Dnes to u nás vypadlo jako v zimní pohádce. Štěňátka a děti, které viděly první sníh se v něm válely a seriozní lidé dospělí je zas až tak moc nenapomínali. Takový nějaký den to musel být, když vznikla píseň medvídka Pú složená zvlášť k tomu, aby se zpívala v přírodě a ve sněhu: Pokračovat ve čtení „Čím dál sněží (tydlidum)“
Poštolka alžbětinská
Poštolku z Večera tříkrálového jsme tu už měli. Českým překladatelům Shakespearových her se ale do textu vloudila i na jiných místech: Pokračovat ve čtení „Poštolka alžbětinská“
Čas na něco menšího
Takhle v zimě je občas lépe dát si večeři v teple pod střechou. „Naše“ poštolka si k ní dnes přinesla pěkně vypaseného hraboše. Pokračovat ve čtení „Čas na něco menšího“