Poštolky online 2013

Pro čtení tohoto článku musíte být přihlášeni.

Pokud zde nemáte účet, najdete ho na  staré verzi blogu O myších a poštolkách zde.

Přehled aktuálně sledovaných hnízd najdete zde.

Il nome del Gheppio

Poštolka obecná / vědecký název: Falco tinnunculus // Cerchneis tinnunculus

  • čeština:  Poštolka obecná
  • polština:   Pustulka zwyczajna
  • ruština:   Обыкновенная пустельга
  • běloruština: Звыча́йная пу́стальга
  • slovinština: Navádna postôvka
  • slovenština:   Sokol myšiar; Pustovka obyčajná
  • francouzština:  Faucon crécerelle
  • angličtina:   Common Kestrel; European Kestrel
  • španělština:   Cernicalo Vulgar
  • italština:  Gheppio comune
  • rumunština: Vânturel roşu
  • portugalština:   Peneireiro-vulgar
  • němčina:  Turmfalke
  • dánština:  Tårnfalk
  • islandština:  Turnfálki
  • holandština:   Torenvalk
  • norština:   Tårnfalk
  • švédština:   Tornfalk
  • esperanto: Komuna turfalko
  • finština:  tuulihaukka
  • maďarština: vörös vércse
  • řečtina: Βραχοκιρκίνεζο, Κίτσης
  • turečtina: Bayağı kerkenez
  • japonština:  チョウゲンボウ
  • čínština:   红隼

V češtině máme poštolku a k ní ještě jména lidová: poštolice, postila, postůlka, počtůvka, postujka, poštulka, paštůrka, fikulka, řehec, špergel, červená kukačka, červený ostříž, myšák, myší krahulec, … Pokračovat ve čtení „Il nome del Gheppio“

Sýkorky a poštolka

František Nepil
(Dobré a ještě lepší jitro)

Dnes už není problém vidět čas od času žirafu, hrocha, tygra či jiná nedostupná zvířata. K mravenečníkům, tuleňům a psounům pijeme čaj a přikusujeme albertky, když spokojeně sledujeme v televizi, jak jim člověk negativně ovlivňuje jejich životní prostředí. Méně už slyšíme, jak nám to zvířata oplácejí a ovlivňují životní úroveň člověka. Pokračovat ve čtení „Sýkorky a poštolka“

Udělejte něco pro zvířata….

Za dávných a dávných časů, v hloubi minulého století, se objevil v tehdejším Mladém světě vtip Vladimíra Jiránka: „Udělejte něco pro zvířata, nechte je u sebe bydlet…“ Na obrázku byl muž a žena pod peřinou a mezi nimi „zvíře“.

Vzpomněla jsem si na to při nahlédnutí  na stránky Blanky a Jana Šounových (http://nase-postolky.webnode.cz/), kteří jsou zřejmě rovněž postiženi poštolčím syndromem. Zjevně poštolky milují a poštolky se u nich zjevně mají!!! Pravidelným vydatným přísunem potravy dosáhli dokonce toho, že u nich dvě samičky sdílejí jednoho samečka a jednu budku…. Pokračovat ve čtení „Udělejte něco pro zvířata….“

O poštolkách aneb historie hnízda

Od roku 2007 hnízdí v naší lodžii v osmém patře panelového domu na okraji bystrckého sídliště pár poštolek. Poštolky si vybraly toto místo již v 90. letech 20. století pro přespávání. Po požáru v bytě o patro níže v zimě 2006 jsme do lodžie vystěhovali starou skříňku a dál se o tento prostor v zápalu čištění hlavního bydlícího prostoru nás lidí příliš nestarali. Tak se stalo, že skrytý a před nepohodou dobře krytý kout lodžie za skříňkou na opačné straně od vstupních dveří obsadili nejprve holubi a po nich v něm nalezly zalíbení i poštolky. Vybraly si místo přímo na neuklizené podlaze a vedle jednoho bílého (zřejmě ještě holubího vejce) se tu objevilo pět poštolčích, po tatínkovi krásně zrzavých vajec. Výhody lodžie pro zdárné vyvedení mláďat se ukázaly, jakmile první poštolčata začala objevovat svět. Lodžie jim totiž poskytuje bezpečný treninkový prostor pro první pěší výzkumné výpravy i letecký výcvik, při němž lze postupně zdolávat stále náročnější a vyšší místa pro přistání.

Jednotlivé hnízdní sezony si byly až do rekonstrukce r. 2016 co do průběhu podobné jako vejce vejci, ale přesto byla každá jiná. Text, který popisuje historii hnízda před osudným rokem 2016 zde ponecháváme beze změny včetně času přítomného: Pokračovat ve čtení „O poštolkách aneb historie hnízda“