
Okruh drobných opeřených návštěvníků naší lodžie se již po řadu let nemění. Rehka jsme tu ale letos viděli poprvé. Přihnal se za „naší“ poštolkou, chvilku se pohupoval na zábradlí a pak zas zmizel neznámo kam… Pokračovat ve čtení „Rehek na návštěvě“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Okruh drobných opeřených návštěvníků naší lodžie se již po řadu let nemění. Rehka jsme tu ale letos viděli poprvé. Přihnal se za „naší“ poštolkou, chvilku se pohupoval na zábradlí a pak zas zmizel neznámo kam… Pokračovat ve čtení „Rehek na návštěvě“

Ve většině poštolčích párů mají samec a samice jednoznačně rozdělené role. V období, které právě prožíváme, on nosí potravu, ona krmí poštolčata. Pokračovat ve čtení „Ten dělá to a ten zas tohle“

Rozdíl mezi prvními čtyřmi poštolčaty a posledními dvěma je stále ještě velký. Nicméně, pokud se podíváte na snímek z 1. června, kdy se vylíhlo poslední (viz Letošní benjamínek), uvidíte, že i ti dva nejmladší rostou. Pokračovat ve čtení „Malí a velcí“

Poštolky se rády koupou. Ta naše dnes využila toho, že už nemusí sedět na vejcích a zaletěla se vykoupat hned dvakrát. Po návratu vypadala jako zmoklá slepice. Při pohledu na ni nás napadlo, že možná časem zlidoví i rčení „mokrá jako poštolka“. Pokračovat ve čtení „Mokrá jako poštolka“

Dnes ráno se konečně vylíhlo v naší lodžii poslední letošní, tedy šesté poštolče. Proti svám starším sourozencům je neuveřitelně malinkaté. Není ovšem divu, mezi nejstarším a nejmladším je rozdíl více než 6 dní a 2 hodin. Pokračovat ve čtení „Letošní benjamínek“