O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zvířecí nájemníci a návštevníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Bedýnka, ve které se v naší lodžii letos vylíhla čtyři poštolčata, ze od soborního večera prázdnotou. Čtveřice poštolčata překonala bariéru mezi bedýnkou a sousedním košem a během necelé půlhodiny se do něj přestěhovala. Pokračovat ve čtení „Čtyřka v koši“
Když se v sobotu vylíhlo poslední poštolče, tak jsme tu psali, že má potíže s orientací a při krmení se na něj nedostane. Pokračovat ve čtení „Krmení z bližšího pohledu“
Opakuje se to každou sezónu. Poštolčí samečci nemají rádi, když se v okolí hnízda povaluje nezkonzumovaná kořist. Pokračovat ve čtení „Renomé zdatného lovce“
Dnes ráno se v hnízdní bedýnce v naší lodžii objevily bílé skořápky. Paní poštolka je vyhodila těsně po půl sedmé. Pokračovat ve čtení „Bílé skořápky“
Dnes odpoledne přibyli do naší lodžie noví tři podnájemníci. Čekali jsme je o nějaký ten den později vzhledem k tomu, že paní poštolka začala sedět na vejcích až před snesením posledního. Pokračovat ve čtení „První, druhé a třetí“