To, že se rorýsi vrátili, neuniklo ani „našemu“ panu poštolkovi. Jednoho přinesl paní poštolce už dnes ráno. Pokračovat ve čtení „Rorýs k snídani“
Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?
Člověk míní, příroda mění. Poněkud opožděně jsme si všimli, že budka pro rorýsy, kterou jsme instalovali na parapetu okna vedle poštolčí lodžie, má konečně po ně kolika letech první nájemníky. Nejsou to ovšem rorýsi, ale budku obsadily sýkorky. Pokračovat ve čtení „Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?“
Dobří rorýsi se vracejí
Dnes ráno jsme si všimli, že naší ulicí prolétají rorýsi. Pokračovat ve čtení „Dobří rorýsi se vracejí“
Krtek sem, krtek tam
Příběh s krtkem, kterého pan poštolka přinesl své družce tento čtvrtek neskončil ani v pátek ráno, jak jsme se původně domnívali. Paní poštolka zřejmě chtěla na zelený čtvrtek něco vhodnějšího, třena ještěrku. Nebo jí zkrátka krtci nechutnají. Pokračovat ve čtení „Krtek sem, krtek tam“
Kdo se vypořádá s holuby
Holubí zájem o poštolčí lodžii je dlouhodobý. I jim připadá jako ideální pro hnízdění a tak to opakovaně zkoušejí. V době, kdy poštolčí samička už trvale sedí na vejcích se od tohoto veledůležitého úkolu obvykle nedá vyrušit. Bylo tomu tak i včera. Pokračovat ve čtení „Kdo se vypořádá s holuby“