„Naše“ poštolka, která u nás od léta bydlí, s námi letos tráví i vánoce. I když příliš aktivně se do nich nezapojuje, což je dáno i tradicí. Ani v koledách, i když se to v nich ptáčky jen hemží, totiž poštolka nepatří k těm, co by o půlnoci na Štědrý den libě zpívali a také nelze očekávat, že bude poštolička, vyrážet Ježíška…
Kalendárium 2018
I letos jsme provedli tradiční ohlédnutí za letošním rokem v naší lodžii. Poštolky zde letos poprvé od roku 2007 nehnízdly, i když to na začátku jara vypadalo docela slibně. Na to, že by u nás nebylo rušno, jsme si ale rozhodně stěžovat nemohli. Poté, co se poštolky po anglicku vytratily, tu bylo velmi rušno díky první hnízdní sezóně rorýsů. A po jejich odletu se k nám znovu nastěhovala poštolčí samička. Kromě ní máme řadu méně pravidelných návštěvníků, takže pro kalendář na příští rok jsme opět snímky z kamer museli radikálně vytřídit:
calendar_2018_postole_b_CZr1 Pokračovat ve čtení „Kalendárium 2018“
Předvánoční
Tak prý už zase budou. Už za týden. A už týden máme v lodžii zbrusu novou jedličku bělokorou (Abies Alba). Je to jen takové menší košťátko, ale zase jsme ji dostali i s návodem a také hned vzbudila pozornost našich malých návštěvníků:
Zlodějka
Která jiná nežli straka, že? Pověst má v tomto ohledu nevalnou. Je to ale pták nejen vysoce inteligentní (jako ostatně všichni krkavcovití), ale i z pohledu člověčího nadmíru užitečný, neb loví hraboše a pojídá přezimující hmyz. Užitečný je i z pohledu poštolek, neb tyto s oblibou využívají opuštěná stračí hnízda.
A ještě aby si poštolky po sobě uklízely!
Tento blok by možná nikdy nevznikl, kdyby náš první poštolčí kalendář na rok 2008 nebyla byla bývala naše dobrá známá Draga Kolářová poslala svému dobrému příteli Karlu Hudcovi. Byl toho názoru, že by se ten chovatelský příběh měl publikovat v Živě. Na to jsme se zrovna necítili a tak jsme si psaní o „našich“ poštolkách nanečisto zkusili formou blogu… Pokračovat ve čtení „A ještě aby si poštolky po sobě uklízely!“