O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ostatní zvířecí nájemníci a návštěvníci našeho městského bytu a venkovského domu.
I když dnes už zase mrzne, včerejší ranní teploty ještě připomínaly jaro. A jarní zájem o lodžii začali v uplynulých dnech projevovat i opeřenci. I „naše“ poštolka se začala zajímat o bedýnku u dveří, která vloni posloužila jako hnízdo, a bylo ji dokonce možnost spatřit, jak se v něm čile otáčí a vrtí. Pokračovat ve čtení „Když se trochu oteplí“
Dnes to u nás vypadlo jako v zimní pohádce. Štěňátka a děti, které viděly první sníh se v něm válely a seriozní lidé dospělí je zas až tak moc nenapomínali. Takový nějaký den to musel být, když vznikla píseň medvídka Pú složená zvlášť k tomu, aby se zpívala v přírodě a ve sněhu: Pokračovat ve čtení „Čím dál sněží (tydlidum)“
Tradiční poštolčí kalendář je tu. Letos jsme to stihli ještě před vánocemi.
calendar2019_b11_cz
Teploty zvolna klesly pod bod mrazu a tak jsme sklidili i poslední letní kamery. Moc se toho už na nich teď nedělo kromě poskakování sýkorek a příletů a odletů „naší“ poštolky, doprovázených často plašením holubů: Pokračovat ve čtení „Zimní kamery“
Svatý Martin sice včera nepřijel na bílém koni, ale teploty, alespoń ty noční, nám klesly pod 5ºC. Sice jen o stupeň, ale i tak jsme se nakonec rozhodli sklidit na zimu kameru, která se to podle uváděných technických parametrů nemusí líbit. Místo, které snímá, tedy staré hnízdo, už teď stejně navštěvuje jen tlupa sýkorek. Pokračovat ve čtení „S klesající teplotou“