O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ostatní zvířecí nájemníci a návštěvníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Dnes v podvečer (mezi 19:35 a 20:19) navštívila naši lodžii poštolčata. Sameček a samička byli už na noc doma na bidýlcích nad starým hnízdem a tak z toho byl pěkný poprask. Samička se příliš neangažovala, ale sameček byl velmi rozčilen a usilovně se snažil poštolčata odehnat. Pokračovat ve čtení „Poprask v lodžii“
Rorýsi, jak už jsme psali v předchozím příspěvku, jsou ti tam. Pokračovat ve čtení „Obrat o 180°“
To, že z naší lodžie zmizela poštolčata, rozhodně neznamená, že by v ní nikdo nepobýval. Samička a sameček v ní tráví poměrně hodně času a bedlivě ji střeží před nezvanými návštěvníky. Pokračovat ve čtení „Ať už tě tu nevidím“
Kolem naší lodžie i v ní poletuje leckdo. V posledních dvou dnech se tu po ránu objevuje jistý motýl. Pokud ho někdo z ostatních návštěvníků a nájemníků nesezobne, tak se možná zítra objeví zas… Pokračovat ve čtení „Motýlek“
Pokud by „náš“ poštolčí pár měl mít nějaké heslo, znělo by nejspíše, alespoň pro toto období, „Krmit a chránit“. Role přitom mají letos, snad jen s výjimkou zahánění vetřelců, striktně rozděleny. Sameček zajišťuje přísun potravy, samička poštolčata hlídá, chrání před nepřízní počasí a krmí. Pokračovat ve čtení „Krmit a chránit“