O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ostatní zvířecí nájemníci a návštěvníci našeho městského bytu a venkovského domu.
„Náš“ poštolčí sameček navštěvuje téměř každý večer a každé ráno samičku, která na rozdíl od něj v lodžii pravidelně přespává. Ráno se obvykle zdrží o něco déle, sluní se, čistí si dorůstající peří a bedlivě hlídá, zda se do lodžie nesnaží dostat nějaký neoprávněný opeřenec. Dnes ráno se ještě za ranních červánků jeden takový objevil. Pokračovat ve čtení „Zvědavé poštolče“
„Náš“ poštolčí pár se konečně zbavil rodičovských povinností. Ne že by se domů občas ještě nesnažilo vrátit nějaké to poštolče. Možná je to jen to jedno poslední, co u nás vytrvale přespávalo až do začátku srpna. Ovšem rodiče už pro takové návraty nemají pochopení. Pokračovat ve čtení „Dříve domácí, nyní vetřelci“
V tomto příspěvku se vracíme o několik let zpět. Před sedmi lety, 6. července 2013 přistálo na zábradlí naší lodžie cizí poštolče. To, že jde o poštolče cizí bylo jasné z toho, že v té době ještě do ulice nelétající domácí poštolčata seděla na skříňce a na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Adoptivní poštolče“
Letky mladých kavek pozorujeme v nejbližsím okolí už několik dní. Jedna pěkně promoklá přistála i u nás na zábradlí. Ovšem místo pod střechou už bylo obsazeno… Pokračovat ve čtení „Zmoklá kavka“
Bydlí někde poblíž a tudíž nás on a jeho potomstvo občas navštěvují – rehek domácí (Phoenicurus ochruros). Tento týden se objevuje hned s východem slunce. Posedí na zábradlí, z poštolek – mláďat ani dospělých – si zjevně nic nedělá. A vypadá to, že ani on nezajímá je… Pokračovat ve čtení „Ptáček s rezatým ocáskem“