O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ostatní zvířecí nájemníci a návštěvníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Dnes ve třičtvrtě na dvě odpoledne se v naší lodžii objevilo první letošní poštolčí vejce. Od roku 2007 je to už jubilejní devadesáté. Zároveň je to za celou historii poštolčího hnízdění u nás vejce nejdříve snesené. (Předchozí rekord byl 8. dubna.) Pokračovat ve čtení „Devadesáté vejce“
Pár kavek, který se u nás dnes odpoledne objevil, nebyl definitivně zahnán. Obě se vrátily odpoledne těsně po třetí, aby pokračovaly v prospekci.
Dnes v 10:01 začalo jaro. Je to jisté, protože ve stejnou dobu se u nás objevil tradiční jarní zájemce o podnájem – pár kavek. Domácí poštolky je obratem zahnaly, kavky před nimi ale velký respekt neprojevily a objevily se zase těsně před jednou. Nejprve se snažily procpat do budek pro rorýsy, potom podrobněji prozkoumat lodžii.
Kolem naší lodžie se každým rokem potloukají kromě těch domácích i cizí poštolky. Cizí samičky přitom velmi zajímají dárky, které nosí pan poštolka své družce. On jim je ovšem jen tak nedá.
Pokračovat ve čtení „Která je ta pravá“
Kolem naší lodžie se už zase začali potloukat špačci. Zatím není jasné, zda mají tak jako loni zálusk na rorýsovník. Dnes ráno každopádně jeden přistál na zábradlí a se zájmem pokukoval dovnitř. Pokračovat ve čtení „Už zase jsou tu špačci“